Proč neděláme 'fitness' a 'light' chlebíčky?

Trend je jasný. Všichni chtějí být hubení, fit, jíst "light", "low-carb", "bez tuku". Chodí za mnou dodavatelé a nabízejí mi: "Pane Stiborek, máme skvělou nízkotučnou majonézu, má jen 10 % tuku! Zahuštěnou guarovou gumou!" Nebo: "Zkuste tenhle rýžový chlebíček, je to hit, má nula kalorií." Víte, co jim říkám? "Vypadněte." (Slušně, ale rázně).

Já v Lahůdkářství Stiborek odmítám hrát tuhle hru na "zdravou" výživu, která ve skutečnosti zdravá není. Jsem stará škola.

Tuk je nositel chuti

To je chemický a fyzikální fakt. Většina aromatických látek se rozpouští v tucích. Když odstraníte tuk z jogurtu, sýra nebo majonézy, odstraníte chuť. Zbyde vám jen bílá hmota. Aby to nějak chutnalo a drželo pohromadě, musí tam výrobci nacpat něco jiného. Škrob, cukr, zahušťovadla, aromata. Takže jíte "light" produkt, který je sice bez tuku, ale je plný sacharidů a chemie. To radši sním poctivý tuk.

Psychologie uspokojení

Když si dáte náš poctivý chlebíček s majonézou, šunkou a vajíčkem, jste sytí. Jste spokojení. Váš mozek dostal signál "dost, dostal jsem energii". Sníte jeden a stačí vám to. Když sníte "light" chlebíček na polystyrenu, máte za hodinu hlad. Vaše tělo křičí "dej mi živiny!". A sníte další dva. Kde je ta úspora? Navíc, jídlo má být radost. Má vyplavovat endorfiny. Kousat do něčeho, co chutná jako papír, a namlouvat si, jak strašně zdravě žiju, to je podle mě masochismus.

Já razím heslo: Všeho s mírou. Chlebíček není jídlo na každý den. Je to sváteční jídlo. Je to za odměnu. Je to hřích. A když už hřeším, tak pořádně. Chci si to užít. Takže u Stiborka "fitness" vitrínu nehledejte. U nás najdete kalorie. Ale jsou to poctivé kalorie z másla, vajec a masa, za které se nestydím. A vidím na vás, že vy je taky chcete, i když mi to někdy říkáte šeptem.