Blog Martina Stiborka

Proč vybíráme lokální dodavatele: Příběh za každou surovinou

Suroviny
Proč vybíráme lokální dodavatele: Příběh za každou surovinou

V dnešním globalizovaném světě není problém koupit rajče ze Španělska v lednu nebo česnek z Číny. Jsou levné, jsou dostupné a v regálu supermarketu vypadají všechny stejně. My v Lahůdkářství Stiborek ale jdeme jinou cestou. Věříme, že to nejlepší jídlo vzniká ze surovin, které nemusely cestovat přes půl světa v kontejneru. Lokálnost pro nás není jen marketingový tah na nálepku, je to otázka chuti, čerstvosti a selského rozumu.

Martin Stiborek na cestách za kvalitou

Než se k vám dostane chlebíček na pult, předchází tomu desítky hodin jednání a cestování. Martin Stiborek k tomu říká: "Když jsem začínal, všichni mi říkali: 'Kupuj to v Makru, máš to bez starostí.' Ale já jsem nechtěl dělat 'makro chlebíčky'. Chtěl jsem, aby ta šunka voněla po kouři, ne po chemii. Aby ten vlašák chutnal jako tenkrát. Takže jsem sedl do auta a objížděl jsem střední Čechy. Hledal jsem řezníky, pekaře, zelináře. Často to byli tvrdohlaví staří pánové, kteří se se mnou nechtěli bavit, dokud neviděli, že to myslím vážně."

Co konkrétně znamená "lokální" u nás?

  • Brambory na salát (Zlato z Vysočiny): Bramborový salát je naše vlajková loď. Nemůžeme si dovolit, aby se brambory rozvařily na kaši nebo byly moučné. Používáme výhradně varný typ A, ideálně odrůdu Keřkovské rohlíčky (když jsou) nebo kvalitní sadbové brambory z Vysočiny. Mají pevnou strukturu, jsou žluté a mají máslovou chuť. Vozí nám je pan Novák, který má pole kousek od Havlíčkova Brodu.
  • Uzeniny (Šunka, co neviděla injekci): Většina průmyslových šunek je "napíchaná" vodou a fosfáty, aby vážila víc. My bereme šunku od malého rodinného řeznictví na Kladensku. Udí ji na bukovém dřevě, tradiční metodou. Když ji krájíme, neteče z ní voda. Voní. Stojí nás to víc? Ano. Ale zákazník pozná rozdíl v prvním soustu.
  • Vejce (Žloutek jako slunce): Do vlašáku i na chlebíčky spotřebujeme tisíce vajec. Bereme vejce z podestýlkového chovu od Benešova. Slepice tam vidí denní světlo. Žloutky jsou sytě oranžové, ne bledě žluté jako u klecových vajec. Dává to salátu tu správnou barvu i bez barviv.
  • Zelenina (Podle sezóny): V létě bereme rajčata a okurky z Polabí. Jsou sladká, šťavnatá. V zimě samozřejmě musíme sáhnout po dovozu, nejsme kouzelníci, ale jakmile vyleze první české slunce, vracíme se k našim pěstitelům.

Ekonomika vs. Kvalita

Často se nás lidé ptají, proč nejsme nejlevnější v Praze. Odpověď je jednoduchá: Protože platíme našim dodavatelům férové ceny. Když koupíte rajče za 10 korun kilo, někde na začátku toho řetězce někdo dostal zaplaceno tak málo, že se sotva uživí. My chceme, aby naši dodavatelé prosperovali. Protože když se bude dařit panu Novákovi s bramborami, bude mít příští rok na lepší sadbu a my budeme mít lepší salát. Je to uzavřený kruh.

Když nakoupíte u nás na Terronské 580/19 (zastávka Lotyšská), podporujete nejen nás, ale celý tento ekosystém českých výrobců. Peníze zůstávají v regionu a pomáhají udržovat tradiční řemesla naživu. A navíc – a to je to hlavní – prostě to lépe chutná. Přijďte ochutnat rozdíl. Děkujeme, že nám pomáháte držet kvalitu vysoko.

Martin Stiborek

Martin Stiborek

Partner Lahůdkářství Stiborek

Více o autorovi →
Proč vybíráme lokální dodavatele: Příběh za každou surovinou | Blog Martin Stiborek | Martin Stiborek